Všichni máme na paměti, že mráz způsobuje omrzliny a oslabuje lidský organismus. Přitom ale vznikají střediska, kde se mrazem léčí. Je mráz škodlivý, nebo pomáhá? Jak lidské tělo zvládá nízké teploty a kdy nám může hrozit nebezpečí?
Bakterie a viry se velmi dobře množí ve vlhkých podmínkách při teplotách kolem nuly. V takovém počasí stačí málo a nachladíte se. Naopak mrazivé zimní počasí bakterie a viry ničí.
A právě ve dny, kdy se venku ochladí, se nezavírejte v teplém bacilotvorném prostředí. Pravidelné větrání je nejjednodušší prevencí. Okno stačí otevřít dokořán na pár minut několikrát denně a nechat mrazivý suchý vzduch pracovat. Zdraví prospěšné jsou i pravidelné procházky na čerstvém vzduchu.
Kryoterapie je metoda, která vznikla v 70. letech v Japonsku. Spočívá ve 2‑3minutovém vystavení těla extrémní teplotě od −110 °C do −160 °C. Při kryoterapii dochází k prudkému ochlazení těla, což má za následek zpomalení metabolismu. Při následném zahřívání těla se začnou z tkání vyplavovat škodlivé metabolity a urychluje se průběh zánětlivého procesu.
Záněty nemají zimu rády, a proto se tato metoda používá především pro zánětlivé léčby. Urychluje až o 30 % hojení po úrazech a operacích. Při kryoterapii se z těla uvolňují endorfiny, proto je vhodná na stres, únavu, vyčerpání i vyhoření.
Když je tělu zima, automaticky zahájí změny, které zabrání zbytečnému odcházení tepla přes kůži. Na změnu teploty reagují svaly, krev i kůže. Nastoupí dobře známý svalový třes nebo zvýšené vylučování adrenalinu. Aby mohla krev rychleji proudit tělem, a zabránit tak prochladnutí, zúží se cévy a zvýší se krevní tlak.
Díky těmto obranným mechanismům těla se zdravý člověk s mrazem relativně snadno vypořádá. Kardiakům, astmatikům nebo osobám s chronickým onemocněním se ale může v ledovém počasí přitížit. Proto by měli přizpůsobit svůj pohybový program aktuální BIO zátěži.
Mráz vysušuje kůži. Vzduch je v zimě sám o sobě sušší, a tak může neošetřená pokožka praskat. Pro všechny platí doporučení natírat kůži mastnými krémy, nicméně na pozoru by se měli mít především lidé s atopickým ekzémem nebo lupénkou. Krátkodobé vystavení extrémnímu mrazu při kryoterapii však může naopak pomoct.
Lidské tělo je z 60 % tvořeno vodou, a proto již okolo −4 °C hrozí omrzliny. Kromě samotné teploty ale také hodně záleží na vlhkosti vzduchu nebo síle větru. Silný vítr účinky mrazu umocňuje. I přes zmíněné obranné reakce organismu je těžké dokonale prokrvit a zahřát celé tělo. V ohrožení jsou hlavně prsty na rukou a nohou, uši, nos a brada.
Jak se chránit před vznikem omrzlin?
Každý reaguje na mráz jinak. Někdo žádnou změnu nepocítí, pro jiného pokles teploty znamená zdravotní komplikace. Zajímá vás, jak mráz může pomoci vám? Poraďte se s lékařem.