Opičí neštovice jsou virové onemocnění, které je podobné lidským neštovicím, mají však mírnější průběh.
Původ
Původcem opičích neštovic jsou DNA viry z rodu Orthopoxvirus, do kterého patří taktéž i virus planých neštovic.
Opičí neštovice nemají virologicky nic společného s planými neštovicemi! Podobné jsou pouze klinické projevy, a to přítomnost vyrážky a případná horečka.
Přenos
Zdrojem nákazy je zvíře, většinou hlodavci nebo primáti. Člověk se může nakazit úzkým kontaktem se sekrety zvířete přes poškozenou kůži (drobné oděrky, pokousání, poškrábání), potřísněním sliznic nebo kapénkovým přenosem dýchacími cestami. Nepřímo může taktéž dojít k přenosu kontaminovanými předměty jako je např. podestýlka.
K mezilidskému přenosu dochází přímým kontaktem s infekčním materiálem z kožních a slizničních lézí. Méně rizikový je přenos respiračními kapénkami a možná je taktéž nákaza kontaminovanými předměty. U aktuálního výskytu v Evropě se jedná převážně o přenos pohlavním stykem.
Projevy
Inkubační doba je v průměru 10 dnů (s rozptylem 5–21 dní).
Klinické projevy:
-
Onemocnění začíná horečkou, bolestí hlavy, svalů a malátností (chřipkové příznaky).
-
Významně se zvětšují lymfatické uzliny.
-
Nejčastěji za 3 dny od začátku horeček se objevuje vyrážka, která začíná na obličeji nebo na místě primární infekce a šíří se postupně na další části těla, včetně dlaní a plosek. Vyrážka má několik stádií a vysává se v průměru 12 dnů.
Opatření
Onemocnění trvá většinou 2–4 týdny. Nakažené osobě je nařízena izolace na infekčním oddělení, popř. doma pokud jsou zajištěny vhodné izolační podmínky, a to až do zaschnutí lézí.
Osoby, které byly v úzkém kontaktu s nakaženou osobou, zůstávají v karanténě 21 dní od posledního kontaktu.
Očkování
Vakcína proti pravým neštovicím zkříženě chrání i proti neštovicím opičím. Očkování v ČR bylo ukončeno v roce 1980, ochrana trvá více než 20 let, a přestože klesá s časem, mohla by zabránit závažnému průběhu.