11. duben se zapsal do kalendáře jako Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění, při němž pacient postupně ztrácí schopnost kontroly nad svaly, pohybem i řečí. Péče o nemocného není snadná, ale vyplatí se bojovat.
Na začátku rozvoje onemocnění je možné nabrat dojmu, že člověk prostě jen stárne. Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci však pacienti s Parkinsonem netrpí ztrátou paměti ani demencí, ba naopak, často mozek pracuje stejně jako dřív, ale tělo nefunguje. Zásadní rozdíl je i v tom, že nemocný Alzheimerem může trpět vidinami, které doprovází zrakové halucinace, a psychickými problémy spojenými se špatným spánkem.
Parkinsonova choroba postihuje osoby starší 50 let bez ohledu na pohlaví, v některých případech i ve věku 40 let. Podle jakých symptomů poznáte parkinsonika, tedy člověka trpícího Parkinsonovou chorobou?
Třes prstů a rukou (později i víček a rtů).
Strnulost tváře a ztuhlost těla.
Pomalá chůze s problémem udělat krok dopředu.
Porucha rovnováhy.
Předkloněný postoj.
Ohnuté lokty a pokrčená kolena.
Oslabení hlasu.
Toto pravidlo je základním aspektem pro pohodu pacienta, ale i pečovatele a ostatní členy rodiny. Přijmout nemoc jako fakt a smířit se s ní. Buďte maximální oporou. Pacienta čekají zásadní změny – od úpravy stravovacích návyků, omezení alkoholu, kouření až po omezení jeho oblíbených činností. Proto je zájem rodiny a kvalitní rodinné zázemí hlavním předpokladem pro pohodový psychický průběh nemoci.
Domácí péče o parkinsonika je nejpřínosnější, ale často i velmi obtížná. Přistupte proto na oboustrannou spolupráci a snažte se na běžných činnostech domlouvat. Nejenže posílíte jeho psychiku, ale navíc bude pacient zastávat nadále důležitou roli v rodinných činnostech.
TIP: Dohodněte se na tom, co bude k obědu i večeři, ale i na jaký televizní program se budete společně dívat. Měl nemocný v rámci domácnosti něco na starost? Pokud tuto práci už nezvládá, vy ji dělejte nadále podle jeho zvyklostí.
Parkinsonova choroba znamená i změnu stravovacích návyků, množství alkoholu, kouření apod.
Pro lepší pohyb pacienta minimalizujte všechna zúžená místa, která mu ztěžují chůzi. Předcházejte pádům úpravou domácích prostor. Přizpůsobte koupelnu, upravte záchod. Myslete na to, že až bude parkinsonik potřebovat v noci navštívit toaletu, nemělo by mu cestou nic překážet.
Sedí pacient neustále zavřený doma bez projevu zájmu o jakoukoliv činnost? Pokud je to možné, zamezte tomu! Společně si sedněte a objevte aktivity, které může vykonávat i přes zhoršenou pohyblivost těla.
TIP: Baví pacienta práce na zahrádce? Proč ne. Nebo je milovníkem umění? Navrhněte mu fotografování, malování, pletení nebo jiné ruční práce. Aktivity ovšem nemusí být pouze pohybové. Postačí třeba i pasivní aktivity jako sledování sportovních utkání, luštění křížovek a osmisměrek, čtení knížky nebo poslech hudby.
Zjistěte si o nemoci co nejvíce informací. Čerpejte z různých zdrojů, ať už z osobních zkušeností jiných pečovatelů, od lékařů, nebo klidně i z internetu. Zeptejte se ošetřujícího lékaře na možnosti ozdravných pobytů v lázních a vyrazte s nemocným na tento pobyt. Nejenže si tam oba odpočinete, ale seznámíte se s lidmi se stejnými zkušenostmi.
Léčba Parkinsonovy choroby spočívá v tlumení příznaků léky. Velmi účinné je i cvičení a rehabilitace – společně s léky pomáhají pacientovi rozpohybovat ztuhlé tělo a zvyšují kvalitu života. Začleňte do každodenního programu pravidelné procházky, stačí i pár metrů.