Zárukou správného postupu při poskytování první pomoci jsou fakta založená na konzultacích s našimi lékaři. Tentokrát se v seriálu zaměříme na podchlazení člověka (hypotermii).
Podchlazení můžeme brát jako úraz, který vyvolává chladné prostředí. V takové situaci klesá teplota těla pod 35 °C. Podchlazení většinou vzniká náhodně vlivem vnějšího prostředí, nicméně sekundárně je důsledkem kombinace chladu s chronickým onemocněním.
Pro odhalení prvotních příznaků se řiďte tzv. švýcarskou stupnicí. Tato stupnice vychází z hlavních klinických projevů.
stupeň: člověk je při vědomí a třese se
stupeň: dochází k poruše vědomí, nyní už bez výskytu třesavky
stupeň: stav bezvědomí
stupeň: zástava dechu
stupeň: smrt
Odborně dělíme podchlazení na mírnou, střední a těžkou hypotermii. Během mírné hypotermie se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 32 až 35 °C. Pacient se třese na všech končetinách a zrychleně dýchá. Častým příznakem je porucha řeči a paměti.
Při tělesné teplotě 32 až 30 °C nastupuje střední hypotermie. Tělo spotřebovává méně kyslíku a nervová soustava je utlumena. Postižený už není schopný zvýšit třesem tvorbu tepla. Hrozí dokonce porucha srdečního rytmu, která může být pro člověka i smrtelnou.
U těžké hypotermie klesá tělesná teplota pod 30 °C. Tato fáze je nejvíc kritická. Pacientovi hrozí závažná poruchu srdečního rytmu. Člověk téměř nedýchá a na první pohled vypadá, jako by byl mrtvý.
Sundejte zpocený a mokrý oděv. Pacienta zabalte do suchého oblečení, termofolie a spacáku. Snažte se zvýšit teplotu prostředí.
Hýbejte s postiženým co nejméně. V opačném případě hrozí arytmie.
Postupně zahřejte tělo. Přiložte teplé obklady do podpaží, třísel a na břicho. V nezbytných případech využijte přímého kontaktu „kůže na kůži“ mezi záchranářem a postiženým.
V případě mírné hypotermie (kdy se tělesná teplota pohybuje mezi 32 až 35 °C) můžete zahřát pacienta jakýmkoliv způsobem. U těchto osob totiž nehrozí riziko smrtelných poruch srdečního rytmu. Zabraňte teplotním ztrátám a snažte se zrychlit tělesný metabolismus. Podávejte postiženému teplý nápoj bez kofeinu a alkoholu. Doporučujeme zvolit i potraviny s vysokým obsahem cukru. Dobrá je například fruktóza.
Při 2. a 3. stupni podchlazení s pacientem hýbejte co nejméně. Osušte ho, zabalte a sledujte jeho tělesné reakce. Zaměřte se na dýchání, vědomí a hlavní známky života.
Čím teplejší vrstva oblečení, tím lépe? Raději vsaďte na více tenkých vrstev. Ty totiž izolují daleko lépe. Před pobytem v chladu nepijte alkoholické nápoje. V případě podezření na podchlazení sledujte prvotní příznaky a začněte včas s konzumací teplých nápojů a přísunu energie v krátkých intervalech. Co takhle med, čokoláda nebo třeba sušené ovoce?
Děkujeme MUDr. Ludmile Mazylkinové za přínosný rozhovor.