Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je trávicí problém, který postihuje miliony lidí po celém světě. Nepotýkáte se s ním náhodou i vy? V tomto článku se podíváme na to, co syndrom dráždivého tračníku znamená, jaké jsou jeho příznaky a co může pomoci ke zmírnění jeho dopadů na každodenní život.
Co je syndrom dráždivého tračníku?
Syndrom dráždivého tračníku (někdy také dráždivý tračník nebo IBS podle anglického Irritable Bowel Syndrome) je chronická funkční porucha tlustého střeva. Bohužel, je poměrně běžná – odhadem postihuje až 20 % světové populace. Má významný negativní dopad na kvalitu života a často se vyskytuje společně s úzkostí a depresí. Zároveň je IBS dvakrát častější u žen než u mužů, což lze částečně vysvětlit genetikou a hormonálními změnami během menstruačního cyklu.
IBS lze rozdělit do tří podtypů:
-
IBS-D je syndrom dráždivého tračníku s převládající průjmovou složkou.
-
IBS-C je syndrom dráždivého tračníku s převládající zácpou.
-
IBS-M je pak podtyp, kde se vyskytují střídavě průjmy i zácpy.
Pokud se IBS objeví po gastrointestinální infekci, jako je například otrava jídlem, označuje se jako postinfekční IBS.
Co způsobuje IBS?
Příčiny vzniku syndromu dráždivého tračníku nejsou úplně jasné, výzkumy ale poukazují na kombinaci několika faktorů. Patří mezi ně:
-
Narušená komunikace mezi mozkem a střevy, která může vést k poruchám pohyblivosti střev a zvýšené citlivosti, což způsobuje změny v jejich funkci a bolesti břicha.
-
Změny v pohyblivosti střev a složení střevní mikroflóry – některé studie dokonce ukazují, že střevní mikrobiom lidí s dráždivým tračníkem se liší od těch, kteří jsou zdraví, ale není jasné, jestli je to příčina nebo důsledek této nemoci.
-
Genetika a zážitky z raného dětství, které mohou ovlivnit riziko rozvoje IBS v pozdějším životě.
-
Psychický stres – dokonce se někdy říká, že jde o problém „dráždivého tračníku a dráždivého mozku“. Stres může změnit komunikaci mezi mozkem a střevy, což pak může přes různé cesty, do kterých se zapojuje mikrobiom a nervový systém, zhoršovat příznaky IBS.
Odhaduje se, že až 45 % lidí trpících dráždivým tračníkem má také úzkost, depresi nebo jiné psychické onemocnění. Psychosomatika a syndrom dráždivého tračníku jsou tedy propojené nádoby.
Syndrom dráždivého tračníku: Příznaky
Mezi hlavní příznaky dráždivého tračníku patří:
- dlouhodobé změny v pravidelnosti stolice (trvající měsíce);
- bolest břicha, která se zmírní nebo ustane po vykonání potřeby;
- často se opakující průjmy nebo zácpa;
- nadýmání;
- křeče v břiše;
- hlen ve stolici;
- pocit neúplného vyprázdnění po návštěvě toalety.
Tyto symptomy často v noci ustupují. Pokud se objevují i v noci, mohou být symptomem jiného trávicího problému – navštivte vašeho praktického lékaře, který vás přesměruje na adekvátního odborníka. Pokud máte naši aplikaci, objednáte se k nám na prohlídku raz dva!
Jak se diagnostikuje IBS?
Hned na začátek vás musíme zklamat, bohužel neexistuje žádné konkrétní vyšetření syndromu dráždivého tračníku, které by přímo ukázalo na toto onemocnění. Proto lékař (často gastroenterolog) může potřebovat vyloučit jiné možné choroby analýzou vzorků krve a stolice, případně provést kolonoskopii.
Celkově se však k diagnostice funkčních bolestí břicha (mezi které dráždivý tračník spadá) celosvětově používají kritéria Rome IV, neboli Římská kritéria IV.
Právě podle těchto kritérií musí být pro diagnózu syndromu dráždivého tračníku splněny následující podmínky:
-
objevují se náhlé nebo kontinuální bolesti břicha, které trvají nejméně 4 dny v měsíci po dobu min. 2 měsíců a nelze je plně vysvětlit jiným zdravotním stavem;
-
bolest, která se neobjevuje pouze při jídle či menstruaci;
-
nejsou splněna kritéria pro ostatní funkční gastrointestinální onemocnění.
Protože existuje několik pravděpodobných příčin IBS, existuje i několik způsobů, jak jít na léčbu dráždivého tračníku.
1. Strava
U syndromu dráždivého tračníku hraje jídelníček důležitou roli a právě ten půjde na paškál jako první. Určit, jaká dieta na dráždivý tračník zabere, však závisí na tom, kterým z podtypů IBS trpíte.
V případě IBS-D může pomoci tzv. low FODMAP dieta, což je v podstatě vyřazení určitých podezřelých potravin a jejich opětovné zařazování do jídelníčku, aby se přišlo na příčinu obtíží.
V případě IBS-C pak může pomoci zařazení “projímavých” potravin, mezi které patří sušené švestky, psyllium, otruby nebo fermentované mléčné produkty.
Také platí, že různé typy vlákniny můžou na příznaky syndromu dráždivého tračníku působit různě. Odborníci většinou doporučují zvýšit příjem rozpustné vlákniny a omezit nerozpustnou, ale i zde platí určité výjimky.
2. Fyzická aktivita
Fyzická aktivita je jedním ze způsobů, jak normalizovat trávení ve všeobecnosti – ke zvládání příznaků syndromu dráždivého tračníku (IBS) stejně tak. Pravidelné cvičení podporuje trávení i celkové zdraví, přičemž také snižuje stres. To v konečném důsledku může také zmírnit některé projevy IBS.
Doporučuje se zařadit mírnou až středně intenzivní aktivitu, jako je chůze, plavání, jízda na kole nebo jóga, ideálně minimálně 2x týdně po dobu 30 minut.
Jóga a dechová cvičení mají navíc pozitivní vliv na snížení stresu, což je jeden z faktorů ovlivňujících projevy IBS. Je dobré se vyhýbat příliš intenzivnímu nebo nárazovému cvičení, které by mohlo dráždit trávicí systém.
Říkáte si, že ke cvičení nemáte motivaci? Odkryli jsme tajemství motivace ke cvičení za vás!
3. Zvládání stresu
Kromě zmiňované jógy a dechových cvičení se zkoumaly také nové terapie, včetně hypnoterapie a kognitivně-behaviorální terapie. Verdiktem je, že mohou pomoci zvládat syndrom dráždivého tračníku a jeho příznaky.
4. Léky bez předpisu a doplňky stravy
Možná se ptáte, zda fungují na syndrom dráždivého tračníku bylinky? Nejlépe zdokumentovaný účinek má mátový olej, který dokáže zredukovat bolesti břicha a další symptomy IBS. S depresemi a úzkostmi, které jsou spojené s IBS, pak může pomoci meduňka, anýz nebo damašská růže.
Z doplňků stravy stojí za to kvalitní probiotika (často s kmeny z rodů Bifidobacteria a Lactobacilli) prokázala účinnost při zmírňování příznaků syndromu dráždivého tračníku. Konkrétně sáhněte po probiotickém komplexu s kmeny Bifidobacterium infantis a Lactobacillus plantarum. V případě průjmového IBS pak speciálně probiotika s obsahem kvasinky Saccharomyces boulardii.
5. Léky na předpis
Ty zahrnují například antispasmodika, antidiaroika nebo laxativa, která pomáhají znormalizovat trávení. Mohou však mít některé vážné vedlejší účinky, proto je vždy užívejte podle pokynů vašeho lékaře, který podrobně zná váš zdravotní stav. Silná stimulační laxativa mohou zhoršit funkčnost tlustého střeva a můžete si na nich vytvořit i závislost.
Lékaři mohou také předepsat antibiotika k léčbě základních infekcí nebo bakteriálního přerůstání tenkého střeva (SIBO). Vzhledem k propojení IBS a mentálních problémů se v rámci léčby IBS sahá také po antidepresivech.
Jak může strava ovlivnit IBS?
Zde vás nepřekvapíme. Dráždivý tračník a dieta jsou propojené nádoby a vhodná volba potravin má v managementu IBS velké slovo. V zásadě platí tradiční rady pro zdravý jídelníček:
-
Omezte alkohol a přemíru kofeinu
-
Zaměřte se na vlákninu: Konzumujte minimálně 25 g vlákniny každý den.
-
Zaměřte se na přípravu jídla: Volte zdravé a šetrné způsoby vaření, jako je vaření v páře.
-
Konzumujte potraviny s vysokým obsahem tuku střídmě: Jídla bohatá na tuk, jako jsou smažené pokrmy, uzeniny nebo smetana, jezte s mírou.
-
Vyhněte se polyolům: Sorbitol a další sladidla (polyoly) často obsažená v nealkoholických nápojích a bezcukrových žvýkačkách mohou vyvolat příznaky IBS.
-
Zaměřte se na dostatečný příjem tekutin: Denně vypijte kolem 1,5 až 2 litrů tekutin a vyhněte se nápojům s oxidem uhličitým nebo kofeinem, které mohou příznaky zhoršit.
-
Jezte menší porce a stravujte se pravidelně: Rozdělte si denní příjem do více menších jídel místo tří hlavních.
-
Vyhýbejte se spouštěcím potravinám
Vhodné však pro osoby s dráždivým tračníkem budou bílkovinné potraviny jako maso, drůbež, vejce a ryby, ovoce a zelenina s nízkým obsahem FODMAP (kiwi, ananas, mandarinky, pomeranče, lilek, mrkev, okurka, kedlubny, salát a brambory). Zelenou mají také oves, proso, kukuřice, quinoa, pohanka a lněné semínko – bývají dobře snášeny a mohou být bezpečně zařazeny do jídelníčku při IBS.
Měly by být pro IBS vyloučeny určité potraviny?
„Spouštěcí potraviny“ IBS se u každého liší, a proto je obtížné sestavit univerzální seznam potravin, kterým je třeba se vyhnout. Existují však některé běžné potraviny, u nichž se zdá, že mohou příznaky IBS zhoršovat, jako např:
- pšeničné výrobky
- mléčné výrobky
- smažené potraviny
- fazole a luštěniny
- kofein: čaj, káva a jiné nápoje obsahující kofein.
- balené a zpracované potraviny: chipsy, sušenky, preclíky a zpracované maso
- umělá sladidla a cukerné alkoholy
- čokoláda
- alkohol
- brukvovitá zelenina: brokolice a květák
- česnek a cibule
Zjistit, zda vám některé z těchto potravin způsobují problémy, můžete nejlépe s pomocí kvalifikovaného nutričního specialisty.